Výlet na Pustevny

Cíl prvního výletu v Beskydech? Radhošť! To je něco jako Pravčická brána v Českém Švýcarsku. :)

Ještě předtím, než jsme se vyškrábali na Pustevny, jsme navštívili huť Charlota, kde vyrábí nádherné sklo. Koupili jsme si tam krásné sklenice na víno, které nám Beskydy často připomínají. Huť se nachází v obci Karolínka a rozhodně není při cestě, jeli jsme tam s Andreou, která sháněla svatební dar.

Cestou do Karolínky jsme se zastavovali někde mezi chatou Soláň a osadou Jezerné. V jednom místě se otevře nádherný výhled do údolí Jezerního potoka. Fotky z tohoto dne se mi moc nepovedly, ale dostal jsem se tam i 3. a 4. den a ty už dopadly lépe.

Teď už k výletu...

Auto jsme nechali v Prostřední Bečvě a na Pustevny jsme se nechali vyvézt autobusem. Budete-li hledat jízdní řád, tak Vám možná pomůže informace, že Pustevny jsou vlastně "Prostřední Bečva, Pustevny konečná", jedná se o linku 94077.

Autobus docela funěl, ale nakonec nás nahoru vyvezl a ušetřil spoustu sil, kterých se nám už ani nedostávalo. Žaludek se totiž hlásil o své, jak jsme se nakupováním skla unavili, a tak jsme zapadli do domečku na fotce nejvíc vlevo a objednali si pravou moravskou kyselici.

V sezóně zde musí být úplně neuvěřitelná tlačenice! Na konci října, kdy jsme toto místo navštívili, tu bylo lidí opravdu hodně. Od domků na Pustevnách vede široký chodník až na vrchol Radhoště. První zastávka patří vyhlídkovému altánku Cyrilka.

Za altánkem začne cesta lehounce klesat, po chvíli se nám vpravo otevřel nádherný výhled na Frenštát pod Radhoštěm. Po levé ruce je vrchol Radhoště s vysílačem a kostelem, kousek vpravo je ukázka lesního hospodářství, takové pole v lese.. a nad tím se bělá člověkem rozebraný kopec, jehož jméno jsem už bohužel zapomněl.

Naše lidské hemžení zanechává v krajině více či méně nesmazatelné stopy, ale takovýhle pohled nikoho nenechá na pochybách, že na nás lidech vlastně nezáleží. Krajina zde byla a bude další miliony let, ať už se nám podaří najít s přírodou rovnováhu nebo ne.

Po ujití dalších pár desítek metrů stojíme pod Radegastem. Původní socha z umělého kamene špatně odolávala náporu turistů a povětrnostím vlivům, a tak byla v roce 1998 nahrazena replikou z žuly. Původní socha byla vyhotovena ve dvou exemplářích, druhý původně určený pro autorovu zahradu je dnes k vidění blízko výběhu vlků v pražské ZOO. Další informace viz cs.wikipedia.

Legenda praví, že přání, na které myslíte, když se držíte Radegastova opasku, se splní. Mé se splnilo, nespadl jsem. Co si přála Eva nevím. ;)

Od Regasta cesta ještě chvíli klesala, potom začala pro změnu lehce stoupat. Tou dobou už nás ale vedl vysílač, vlevo jsme minuli chatu a pokračovali dál k sousoší Cyrila a Metoděje a kostelu. Na informační tabuli mi přišlo zajímavé, že kostel je kamenný, ale na ochranu před pověrnostními vlivy byl obložen dřevem. V době, kdy jsme tam byli my, ho akorát natírali dehtem a celé okolí slušně smrdělo.

Začali jsme se vracet. Vyfotil jsem si sochu Radegasta bez všudypřítomných turistů a pak jsme se dali po žluté značce dolů z hřebene. Na Skalíkově louce jsme minuli chatu s hroutícím se bazénem připomínajícím lepší časy. Prošli jsme kolem skoroperníkové chaloupky a pokračovali dál z kopce.

Pod Suchou jsme narazili na usedlost ve stylu rožnovského podnikatelského baroka. Utopené statisíce z té stavby doslova zářily. Ve zlatém podzimním slunci to ale nevypadalo špatně. Neukážu Vám ale víc než dva pohledy na plot a ohradu. V dolní části jsme asi potkali majitele i s pudlíkem, odměřený způsob odpovědi na pozdrav nám vzal chuť vyfotit si objekt blíže. Co kdyby někde za keřem byl schovaný rotvajler. ;)

Odtud jsme šli dolů pro změnu po modré, ten kus zelené od Skalíkovy louky jsem poněkud zapomněl zmínit. Do Prostřední Bečvy jsme došli už skoro za tmy. Má Honda na nás vzorně čekala na parkovišti a během chvíle nás odvezla k chatě, kde jsme si zatopili poněkud nečistě s pomocí chemie, udělali večeři a u vína probírali plány na další den. To měli přijet naši kamarádi a mněhnění mělo začít!

PS: Pokud by někdo ze čtenářů měl zaručený recept na moravskou kyselici (světlou verzi), tak prosíme o jeho zaslání, Eva už lecos vyzkoušela, výsledky byly velmi chutné, ale to, co vaří na Pustevnách, to nebylo.

další den

6. 6. 2006

Eviny fotky z tohohle dne jsou také online.