Bledule v Pekelské rokli
Bledule jsou společně se sněženkami poslové jara. Letošní zima pro mě skončila už 24. února, poté, kdy jsem se kolem Okoře procházel jen v tričku. Od té neděle jsem netrpělivě očekával zprávu "Už kvetou!". Jakmile jsem ji dostal, naplánoval jsem výlet k České Lípě do rokle Peklo, kterou tou dobou zaplavily statisíce bílých kvítků bledulí.
Cestou na nádraží
Do Provodína jsme dorazili příliš brzo, takže jsme se rozhodli dát si auto do Srní u České Lípy, abychom ho měli blíž, až se budeme vracet. Cesta ze Srní vede po málo využívané silnici, měla by být značena modrou značkou, tu jsme viděli ale jen jednou. Na levé straně silnice za pastvinami se vypíná kopec zvaný Lysá skála, nebo také Spící panna. Aby těch názvů nebylo málo, tak ještě zmíním, že vrcholová čedičová partie je chráněná přírodní památka zvaná Provodínské kameny. Na Provodínském nádraží mě zaujala hromada ledabyle poházených výstražných světel. Chvíli jsem po tom lezl a snažil se najít nějaký vhodný úhel záběru, takový, kde bych mohl umístit nějaký červený bod do popředí. Nepovedlo se. Když jsem to vzdal a chtěl odejít s nepořízenou, postřehl jsem kříž na obloze. A tak vznikla fotka POZOR VLAK, i když bez červeného bodu v popředí. Pak už přijel vlak a odvezl nás do České Lípy. |
Rokle Peklo
Z Provodína je to do České Lípy kousek, jen dvě zastávky. Turistické značky překvapivě nezačínají na vlakovém nádraží, ale o kus dál. Celkově je třeba od nádraží ujít zhruba 2.5 km, než se dostanete z města. Cesta to není moc pěkná, je lemována různými výrobními halami a docela vybydlenými domy. Jakmile ale červená značka odbočí od silnice, tak je cesta rázem příjemná. Objevil se rybník Dubina lemovaný chatami a my jsme už veseleji pokračovali vstříc rokli Peklo. Ještě než jsme vstoupili do rokle, pokusili jsme se najít na mapě vyznačenou vyhlídku. Možná jsme se netrefili, možná ano. Výhled, který jsme našli, nebyl moc pěkný - většinu ho zakrývaly vzrostlé stromy. Rokle Peklo je relativně úzká a velmi vlhká. Robečský potok, který jí protéká, je místy i 3 m široký a bledule většinou rostou na druhé straně. Sem tam lze nalézt padlý strom, po kterém lze bezpečně přejít na druhý břeh a udělat si pár fotek. Bledule si libují v podmáčené půdě, takže pohyb mimo zpevněné chodníky je docela komplikovaný. Každý krok je potřeba rozmyslet, aby si člověk do bot nenabral bahno. Krom bahnitého terénu focení komplikuje i fakt, že téměř všude trčí suché stonky kopřiv. Rokle je ale dlouhá téměř 3 km, a tak se při troše trpělivosti dají najít fotografovatelná místa. Stojí za to se zde zastavit i bez fotoaparátu. Procházka podél koberců bledulí v délce několika kilometrů je nádherná. |
Ze Zahrádek do Provodína
Červená značka nás dovedla až do Zahrádek, kde jsme prošli kolem zámku, jehož zahrada by možná také stála za prozkoumání, a pokračovali po žluté k Srní, respektive k Spící panně. Cesta vede po úzké asfaltové silnici, výhledům na Novozámecký rybník brání keře rostoucí na břehu. Ke konci cesty se nám ale otevřel krásný výhled na Bezděz a Jestřebí. Na rozcestí pod Puchavcem jsme se dali po zelené, zhruba po 0.5 km jsme narazili na další rozcestník, který nám ukázal zkratku na Spící pannu - náš poslední cíl. Zkratka nebyla úplně nejlepší, na jejím konci jsme museli projít soukromým hospodářským dvorem. Vlčák byl naštěstí na dostatečně krátkém řetězu a voříšek nebyl hlídací, chtěl si hrát. |
Západ slunce na Spící panně
Teplý konec letošní zimy přál fotografování západů a východů slunce. V zimě se nemusí ani brzy vstávat, ani ponocovat, a díky letošním teplotám jsem ani moc nevymrzl. Spící panna se mi jevila jako další vhodné místo pro focení západu slunce. Eva tou dobou už hodnou chvíli opatrně našlapovala, aby odlehčila puchýřům, které se jí udělaly díky příliš teplé obuvi, a tak raději zůstala pod samotným vrcholem. I tam byl pohled na Novozámecký rybník s Vlhoštěm a Ronovem pěkný, já si ale až na vrchol čedičové skály vylezl. Pohled byl ještě o kus lepší! V normální denní dobu by panorama poněkud kazily pískovny v okolí. Při pozorování západu slunce se ale všechen lidský nepořádek schoval do stínů. Celkově byl náš výlet dlouhý zhruba 22 km. Celkem zbytečně jsme si ho prodloužili o cca 2x2.5 km, které jsme ušli ráno ze Srní do Provodína a večer od Spící panny do Srní. Pokud by někdo chtěl vidět jen bledule, může nechat auto v Zahrádkách a projít si údolí tam a zpět. Do Zahrádek také jezdí vlaky z České Lípy. To může být tip na krátký výlet. Případně by se dalo jet až do zastávky Stvolínky a odtud po červené dojít do Holan podél rybníků. Cesta je to velmi pěkná. Dále pak po zelené do Jiljova a odtud neznačenou cestou roubenou alejí do Zahrádek. No a ze zahrádek do rokle Peklo za bledulemi zpět do České lípy. |
24. 3. 2008 | Odkazy: další tipy na procházku v okolí Pekla, Peklo na hrady.cz. |